Historie městské části Střešovice

Střešovice, nebo-li také Třešovice, jsou historicky spjaty s kanonií premonstrátů na Strahově. I když byly zpočátku majetkem českých knížat, roku 1143 je král Vladislav II. daroval Strahovskému klášteru. V roce 1572 byly sice prodány do světských rukou, ale po bitvě na Bílé hoře opět připadly Strahovu.

V roce 1756 založil opat Gabriel ve Střešovicích nový dvůr, který byl podle přilehlé kaple Panny Marie Královny andělů - pojmenovaný "Andělka". Kaple byla zrušena v roce 1811, dvůr byl z větší části zbořen v roce 1970. Farním kostelem pro zdejší oblast byl kostel sv. Jana v Šárce. Kostel byl pro vzrůstající počet farníků nedostačující, tak se začalo jednat o jeho zvětšení, od čehož bylo ale následně upuštěno pro značnou vzdálenost pro farníky ze Střešovic a Nebušic. Z toho důvodu byla farnost svatého Jana v Trávníčku následně 1. června 1887 rozdělena na dvě menší, a to na nebušickou a střešovickou.

Strahovský opat Zikmund Antonín Starý (opatem byl 1879 - 1905) rozhodl o výstavbě nových farních kostelů: sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích a sv. Norberta ve Střešovicích.

Právě tak jako v Dejvicích a na mnoha jižních svazích dnešní Prahy byly i ve Střešovicích vinice. Zaměstnání také poskytovalo několik cihelen a opukových lomů. Už v 19. století se zde usazovali zedníci a stavební dělníci a vznikaly zárodky kolonií rodinných domků. Počet obyvatel se zvyšoval pomalu. Mohutný rozvoj, zejm. vilové zástavby, proběhl hlavně ve 20. a 30. letech 20. století.

Založení naší farnosti a stavba kostela sv. Norberta

Před samotným založením kostela sv. Norberta byla na Andělce pouze farní kaple, zřízená v prvním poschodí hospodářské budovy strahovské správy (nynější budova Tatranu Střešovice). Bohoslužby zde konali strahovští kněží.

Stavbu kostela inicioval opat strahovského premonstrátského kláštera Zikmund Antonín Starý - započala v roce 1890 (základní kámen byl položen 7. května 1890) a skončila roku 1891, kdy jej 12. července opat Zikmund také osobně benedikoval.

Titulárním patronem kostela se stal sv. Norbert z Xanten (cca. 1080 - 1134), zakladatel premonstrátského řádu a patron České země. Projekt kostela v novorománském slohu vypracoval arch. František Rožánek. Kostel je jednolodní se zvýšeným presbytářem – kněžištěm. Na levé straně kněžiště je do zdi zasazená mramorová deska s nápisem: "Bohu všemohoucímu o postavení tohoto posvátného místa se postaral Zikmund Starý, opat strahovský, roku 1891". Podobný kostel nechal postavit také v Nebušicích. Oba patří Strahovskému klášteru.

Nově postavený a vysvěcený kostel sv. Norberta se majestátně tyčil nad Střešovicemi a pro okolní obyvatele byl naprosto nepřehlédnutelný. Spolu s farní budovou a domkem pro kostelníka to byly jediné stavby na tomto kopci, obklopené jen poli a vinicemi. I dnes však kostel hrdě ční nad okolní zástavbou.

Kostel s délkou 44, šířkou 13 a výškou 15 metrů má půdorys ve tvaru kříže se dvěma postranními kaplemi. V průčelí stojí vysoká čtyřhranná věž se vstupem zprvu po kamenných schodech, od úrovně kruchty po dřevěném schodišti. V roce 1891 dostal chrám tři zvony: Zikmunda, Josefa a menší sanktusový, který se jako jediný dochoval do dnešních dob. Zvony Zikmund a Josef byly rekvírovány již v 1. světové válce. Dvojice náhradních zvonů pak v 2. světové válce. Teprve v roce 2002 byl do věže kostela zavěšen další zvon (z roku 1617) převezený z osamělého kostela v Aldašíně u Kostelce nad Černými lesy. V opuštěném aldašínském kostele mu hrozilo poškození, možná i odcizení, neboť sám kostel byl několikrát vykraden. O pět let později (2006) přibyl ještě zvon Felix, odlitý nově v Pasově. Aby zvony nepoškodila elektronika, zvoní se na ně ručně. V roce 2013 při generální opravě střechy kostela byla zpevněna i sanktusová věžička a nejmenší z trojice zvonů se opět rozezněl. Tento jako jediný je poháněn elektricky a pravidelně zve věřící k modlitbě Anděl Páně.

Do roku 1951 byl kostel sv. Norberta vybaven výhradně dílem truhláře a sochaře Josefa Krejčíka. Byl tu hlavní oltář s velkým obrazem sv. Norberta a dva boční oltáře, kazatelna, zpovědnice, křtitelnice a lavice. V březnu roku 1951 byly z důvodu řízené likvidace Strahovského kláštera komunistickým režimem, přemístěny do kostela na Norbertově oltář z Kapitulní síně a kazatelna. Odstraněn byl původní novorománský oltář a nahradil ho strahovský. Ze zařízení Krejčíkova zůstaly pouze lavice a křtitelnice. Přemístění zařízení ze Strahova do chrámu sv. Norberta vykonali v březnu r. 1951 zdejší farníci: p. Buhr, Sochor, Jansa, Klapka a Tamasyy. Generální oprava kostela v roce 1978 měla za následek nové uspořádání liturgického prostoru v duchu obnovy druhého vatikánského koncilu: kromě položení nové pískovcové dlažby, byl vybudován nový obětní stůl podle návrhu ing. arch. Aleše Bořkovce.

Poslední změna interiéru kostela proběhla v roce 2003. Strahovský klášter ve svých prostorech obnovil kapitulní síň a přestěhoval své zařízení z Norbertova na původní místo. Nový svatostánek a sedadla pro kněze a přisluhující navrhl a vyhotovil kameník sochař Petr Váňa. V presbytáři na místě bývalého hlavního oltáře se nyní tyčí dominantní kříž. Z bílého stropu vyčnívá erb řádu premonstrátů. Na místě bývalé kazatelny stojí pískovcová socha svatého Norberta. Původně zdobila průčelí budovy Norbertina naproti kostelu.

V kostele sv. Norberta jsou dvě postranní kaple. Levá kaple je zasvěcena Panně Marii Sněžné. Obraz Panny Marie od neznámého autora je jediná památka z bývalé farní kaple andělské původního hospodářského dvora. Na protější zdi je obraz dvou význačných osobností z dějin Strahovského kláštera. Je zde zobrazen biskup olomoucký Jindřich Zdík, který se sám stal premonstrátem a se svým bratrancem, českým králem Vladislavem II. založil roku 1140 klášter Strahov. Vedle biskupa Zdíka, je věrný portrét strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia (1586 – 1612), jenž bývá nazýván druhým zakladatelem Strahova. Jeho zásluhou byly klášter – kostel i konvent znovu vybudovány.

Pravá kaple chrámu nese název sv. apoštola Filipa, podle oltáře s obrazem tohoto světce. Andílci s chleby a rybami připomínají Ježíšův zázrak z Janova evangelia o nasycení velkého množství lidí z pěti ječných chlebů a dvou ryb. Symbolicky význam ukládá strahovským provizorům povinnost starat se o pokrmy pro řádové bratry.

Varhany na kůru zhotovené Fr. Schiffnerem pocházejí z doby dokončení výstavby kostela v roce 1891.

Křížovou cestu namaloval Otakar Voráček a kostelu ji roku 1898 darovala majitelka Petynky, paní Karolína Kabrnová.

V roce 2002 proběhla pod vedením Strahovského kláštera vnější obnova kostela a Praha 6 instalovala venkovní osvětlení. Nejen díky němu je kostel vskutku důstojnou a honosnou dominantou Střešovic.

Na jižní straně kostela je farní budova s č. 2, která pochází z roku 1891, postavená rovněž opatem Zikmundem Antonínem Starým.