Milí farníci,

již nějaký čas jsme nuceni žít jinak než bychom chtěli a zatím ani nevíme, jak dlouho to bude ještě trvat. Začátkem roku, když jsme sledovali ve zpravodajství stále častější informace z některých částí světa ohledně šíření nové nemoci a s tím souvisejících opatřeních, asi nikoho z nás nenapadlo, že budeme prožívat situaci mimořádných opatření o několik týdnů později i my, v naší zemi. Jako lidé jsme se tak dost rychle ocitli v nové realitě každodenního života, která nám díky mnoha desetiletím klidu najednou může připadat trochu jako zlý sen nebo snad jako děj podobný nějakému katastrofickému filmu. Po několika týdnech dnes již víme, že tato realita je také v různých směrech náročná a my se jí musíme učit porozumět nebo se s ní alespoň z části umět vyrovnávat. Jisté je, že žijeme v době, kdy jsme všichni bez rozdílu nuceni se v okolnostech které přinesla, nějak zorientovat. Jako křesťané jsme se navíc ocitli v situaci bez možnosti běžné účasti na mši svaté, běžného způsobu přijímání svátostí, a ani naše lidské kontakty ve farnosti navzájem nejsou možné osobně v obvyklé míře.

Dosavadní týdny také přinesly s sebou čas na přemýšlení, které umocňuje poznání, jak vlastní životy, životy našich nejbližších, těch, které milujeme, přátel a známých, nemáme ve svých rukou a často se s nimi ani nemůžeme setkat. Na druhou stranu, aktuální situace je takovou jasně uchopitelnou připomínkou, o které sice jinak rozumově víme, ale ne vždy jsme si ji v běhu každodenních starostí a běžného života dostatečně uvědomovali. Totiž že nejsme vlastníky tohoto světa ani života.

Blíží se nejkrásnější křesťanské svátky – Velikonoce. Budeme je letos prožívat zcela novým způsobem, který si nepamatují ani ti nejstarší z nás a nemají pro něj adekvátní srovnání. Pro každého z nás budou v mnohém jiné.

Chtěl bych vám proto upřímně říct a povzbudit vás, aby toto, pro každého z nás tak nové prožívání Velikonoc i vlastního života, nás ještě více přiblížilo k Bohu. V jedné úvaze k těmto dnům je velmi pravdivě řečeno: "Věřící po celém světě trpí tím, že žijí beze mše svaté a kněží trpí tím, že žijí beze svého lidu." Chtějme společně věřit, že tento čas se všemi jeho obtížemi je vlastně časem milosti, kterou nám nabídl Bůh k něčemu, čeho význam nyní netušíme, a že ačkoliv je tomu těžké uvěřit, je také časem Božího požehnání do budoucnosti, která je, jak doufáme, ještě před námi. Možná je to čas k přemýšlení jakým způsobem žijeme a jakým chceme dále (až to skončí) na této planetě společně žít. Možná i přemýšlení o tom, co je podstatné na naší osobní víře v Boha, v církvi a farnosti, v rodinách, ve vztazích, na manželce, manželovi, partnerce nebo partnerovi, lásce, našich rodičích, dětech nebo sourozencích.

Vnější okolnosti, které se staly pro nás v těchto dnech tak hmatatelnou skutečností, můžeme přijmout jako příležitost připravit se dobře na chvíli, kdy budeme moci opět společně v radosti děkovat Bohu při bohoslužbách v našich kostelech. Ještě jednu věc mám na srdci - ačkoliv jsme se ve farnosti mohli poznat zatím jen krátce a vše bylo vnějšími opatřeními na čas přerušeno, v modlitbě a při mši svaté pamatuji na každého z vás!

P. Petr, administrátor farnosti

Informace k Velikonocům

Situace v každé farnosti je jiná, společná jednoznačná řešení z tohoto důvodu možná nejsou. Zároveň musíme respektovat vládní nařízení. Pro naši farnost tedy tyto informace:

Je možné přemýšlet nad slovy papeže o svátosti smíření v situaci pandemie, kdy připomíná „zpověď touhy“, jak bylo zveřejněno i na stránkách farnosti. Apoštolská penitenciárie k svátosti smíření v situaci pandemie uvádí: „Tam, kde se věřící ocitli v bolestné nemožnosti přijímat svátostné rozhřešení, dokonalá lítost, vycházející z lásky k Bohu, vyjádřená upřímnou žádostí o odpuštění - takovou, jakou je kajícník v této chvíli schopen projevit - a doprovázená pevným předsevzetím jít co nejdříve ke svátostné zpovědi jakmile to bude možné, získává odpuštění hříchů. (viz Katechismus katolické církve, čl. 1452).“ V současné situaci se tedy zdá rozumnější, především pro starší lidi, pokud je to možné, odložit svátost smíření na dobu, kdy budou omezující opatření alespoň přiměřeně zmírněna. Před jakýmkoliv unáhleným závěrem v této věci přemýšlejme nejdříve o souvisejících okolnostech. Na tel. čísle farnosti 224 312 045 je možná individuální domluva v této věci a nalezení vyhovujícího řešení pro jednotlivce za dodržení nutných opatření.

Nejenom pro Svatý týden a slavení Velikonoc jsme vybízeni k četbě z Bible ve svých domovech, k společným každodenním modlitbám v kruhu rodiny a k sledování živých přenosů mší svatých. Tyto se konají z naší komunity ve Strahovském klášteře a můžete se jich účastnit každou neděli díky přenosu přes facebookové stránky kláštera (přenosy je možné sledovat i bez facebooku v internetovém prohlížeči). Platí to i pro bohoslužby Květné neděle, Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Velikonoční neděle. Velikonoční vigilii Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu pak budete moci také v přímém přenosu prožít na obrazovkách České televize.

5. 4. Květná neděle - mše svatá v 10.00 (živě přes Facebook Strahovského kláštera)

9. 4. Zelený čtvrtek - mše svatá v 18.00 (živě přes Facebook Strahovského kláštera)

10. 4. Velký pátek - křížová cesta ve 12.00, obřady v 15.00 (živě přes Facebook Strahovského kláštera)

11. 4. Bílá sobota - velikonoční vigilie ve 20.30 (živě v České televizi na programu ČT 2)

Na Bílou sobotu po setmění dejme do oken svých domů rozžatou svící (bezpečně, např. ve sklenici) a obraz či obrázek Krista na znamení Jeho vzkříšení. Jedná se o starou velikonoční tradici. Pokud se vám to zdá vhodné, pozvěte i přátele nebo sousedy k této iniciativě, abychom společně vyjádřili naši naději.

12. 4. Velikonoční neděle - mše svatá v 10.00 (živě přes Facebook Strahovského kláštera)

V současné situaci bývá denně otevřen farní kostel sv. Norberta k soukromé modlitbě v předsíni, otevírá se obvykle v průběhu dopoledne a zavírá k večeru.

Na Velikonoční neděli 12. 4. chci nabídnout možnost přijmout svaté přijímání v kostele, v čase a za podmínek, které budou sděleny každému individuálně. S předstihem se domluvte na tel. čísle farnosti 224 312 045.

O slavnosti Zmrtvýchvstání Páně bývá zvykem žehnání pokrmů při nedělní mši svaté. Souvisí to se starou postní praxí církve, kdy bylo v postu zapovězeno požívání masa, vajec a sýra. Nevím, nakolik je tento zvyk živý v naší farnosti, ale možná je to příležitost si jej právě nyní více připomenout. Musíte jej ale letos vykonat vy sami ve svých domovech, například otec rodiny nebo nejstarší člen. Žehnací modlitbu v tomto případě neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou. Pomůcku najdete níže:

Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů: 

na výběr z textů:  Genesis 1,27–31a  /  Genesis 9,1–3  /  Lukáš 11,9–13.

Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, ty všechno naplňuješ svým požehnáním;

shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna děkujeme za tvé dary,

které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,

a uč nás přijímat je z tvých rukou tak, aby všechno směrovalo k tvé oslavě.

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Dále ze Strahovského kláštera jsou denně v 18.00 živě přenášeny Nešpory (modlitba Večerních chval), ke které se můžete připojit přes výše zmíněné facebookové stránky kláštera. Na stránkách kláštera na YouTube jsou zase zamyšlení k žalmům a pro zájemce škola gregoriánského chorálu. Pro prožití velikonočních svátků doma jsou k dispozici krátké pomůcky Velikonoce v rodině, které mohou napomoci za současných okolností. Chtěl bych ještě poděkovat těm, kdo podporují farnost svým darem i v této době. Další informace podle vývoje situace najdete vždy na stránkách farnosti.

Kéž nám všem Bůh žehná a přeji vám radostné a milostiplné Velikonoce 2020!

P. Petr